Jakub Trávník's resources

Z Nikonu D750 na Sony A7III?

English version of this text is here. Publikováno: 15.7.2018 Aktualizace: 28.7.2018, přidána sekce Tipy. Aktualizace: 9.9.2018, přidány dojmy z bezzrcadlovek Nikonu a Canonu a dlouhodobé dojmy ze Sony.

D750 vs. A7III

Foťákovo-objektivová historie aneb jak jsem se k Sony dostal

V roce 2004 jsem začínal s prvním digitálním kompaktem, Minoltou Dimage F200. V roce 2008 jsem přešel na Canon G9 a tak jak mě focení bavilo, chtěl jsem stále něco lepšího. Vyzkoušel jsem si tehdy Canon 450D a Nikon D90. Ten Nikon mi padl do ruky mnohem lépe a tak bylo rozhodnuto. D90 jsem měl od ledna 2009. Od té doby jsem byl u Nikonu. D90 mi vydržela docela dlouho, 5 a půl roku. Kromě základního zoomu jsem postupně dokupoval objektivy (široký zoom a několik pevných ohnisek od Sigmy). Fotil jsem krajinky a lidi. Tím jak bylo vyšší ISO dost omezené kvalitou obrazu, tak ty f/1,4 Sigmy byla skvělá možnost jak dosáhnout dobré kvality obrazu při nízkém osvětlení, kde třeba nešel odrazit blesk o něco a i tam kde blesk šlo odrazit o zeď či strop se f/1,4 proti 18-105mm f/3,5-5,6 zoomu hodilo. Ty Sigmy měly na svou dobu a na svou cenu úžasnou kvalitu obrazu. Jenom to ostření bylo občas horší. Na to jsem přišel velmi brzo - hned po koupi 30/1,4 DC EX - D90 neměla jemnou korekci ostření a tak objektiv musel i s foťákem do AWH na seřízení. Nebo šlo ostřit v LiveView, to bylo spolehlivé, ale pomalé. Stejně tak 50/1,4 EX, ale ani to seřízení nezaručilo vše. Sigmy 30 i 50 měly moc pěkný bokeh. Sigma 85/1,4 EX DG byla celkem ok - co se ostření týče, ale bokeh byl dobrý jen na blízko, na větší vzdálenosti byl rušivý. On ten pěkný bokeh často dělá sférická aberace a ta systému ostření zrcadlovek škodí. Zajímavé, že když jsem chtěl koupit Tamron 60/2 makro tak, ten ostřil dobře, ale všechny tři kusy co jsem vyzkoušel v různých obchodech na mé D90 silně podexponovávaly. Nikon tu nekompatibilitu s neoriginálními výrobci má pořešenou, aby mohl prodávat své objektivy za víc peněz a Sigma a Tamron mu nemohli plně konkurovat.

V roce 2014 jsem přešel na Nikon D610, který měl výborný dynamický rozsah. Tak, jak jsem na krajinky s D90 potřeboval dělat bracketing, t.j. několik různých expozic a pak je spojovat (třeba v enfuse, který má docela přirozený výstup, který se líbí i lidem co přehnané HDR nemají rádi) - tak s D610 stačilo na ISO100 exponovat na jasnou oblohu a stíny se Lightroomu krásně daly spravit pár tahátky za pár vteřin bez řešení problémů jako že mezi několika expozicemi se něco pohnulo. S D610 jsem musel objektivy trochu obměnit. Koupil jsem použitou 50/1,8G jako alternativu k těžší Sigmě 50/1,4, která navíc na D610 nechtěla ostřit v LiveView na některé clony a ostření s ní nebylo moc spolehlivé.

Sigmy Art přicházejí. 35 Art je super ostrá, ale ten bokeh na větší vzdálenosti se mi nelíbil. 50 Art mi přišla těžká na to co to je za ohnisko. Dostala mně ale 24/1,4 Art. Chtěl jsem něco širokého, kde jde rozmazat pozadí. Nikoní 28/1,8g mi přišel slabý a na krajinky kvůli zakřivení pole ostrosti nevhodný. Nikon 24/1.4g není moc ostrý, ale má super bokeh. Jenomže v Čechách v té době nový stál 3x co Sigma. V obchodě jsem si vyzkoušel Sigmu 35 Art, Sigmu 24 Art a Tamon 35/1,8 SP VC. 24 z nich měla nejmenší zabarvení hran mimo pole ostrosti což se mi líbilo. A tak jsem šel zase do Sigmy i s tím že jsou rizikové z dlouhodobého hlediska a hůř ostří.

Ta 24/1,4 byla úžasná. Super na děti. Zachytíte dítě, které bude vynikat proti pozadí, ale zároveň je široký kus pozadí vidět. Když děti fotíte bez rozpoznatelného pozadí, tak po 10 fotkách v albu to omrzí. S 24/1,4 je vidět, kde jste byli, ale přitom postavy proti pozadí vynikají. Ostrost výborná, ba ne, úžasná, proti těm starším Sigmám před řadou Art už pro ostrost na portréty nebylo potřeba přiclonit. Od té doby si říkám, nebudu kupovat světelné objektivy, které na otevřenou clonu mají mizernou kvalitu, protože pak bych jí stejně nepoužíval. Bokeh na blízko je ok, i když ne dokonalý. Na dálku je rušivý. U dětí není potřeba tolik řešit, že focení z blízka protahuje nosy, protože jsou menší a nosy stejně nemají tak vytvarované. Jenomže to ostření fakt nebylo ono. Když jsem si naměřil optimální hodnotu jemné korekce ostření se středovým ostřícím bodem, tak s okrajovými to ostřilo špatně. A to je něco co vám Sigma Dock nespraví. Tipuji, že s Nikon objektivy je v L firmware (v těle) tabulka korekcí, která to spraví, že tam jsou kromě různých distorzí také informace pro systém ostření, ale do ní Sigma nemá přístup. Když jsem změnil barvu osvětlení, tak se změnila optimální hodnota korekce (a to i u Nikon objektivů). Trochu jsem to zkoumal, udělal jsem si v počítači barevný test ostření, černé pozadí a na něm klasický test na ostření jednou bílé čáry, podruhé červené, potřetí modré. Dal jsem foťák na stativ a fotil test na monitoru z úhlu. Focení z úhlu je trochu zrádné, ale v tomhle případě jasně ukazuje, že ostřící systém je silně závislý na barvě - prohodíte obrázek na monitoru a najednou to ostří o pár centimetrů jinam. Zkoušel jsem to též v obchodě trochu improvizovaně na displeji na mobilu s D750 a D810 a byly znatelně lepší než D610, ale ne úplně bezchybné dokonalé. Rozhodoval jsem se jestli se zbavit D610 nebo Sigmy 24 a vyhrála to Sigma. Nikon D610 šel pryč a nahradil jsem ho Nikonem D750. D750 měla lepší grip a výklopný displej, což oboje je velmi pozitivní změna. A taky ten 100% zoom na jedno tlačítko, to mi na D610 chybělo. Na druhou stranu ten menší displej nahoře, co už neumí ukázat whitebalance, byl krok zpět. D750 už ten problém s okrajovými ostřícími body neměla, zřejmě lepší ostřící systém, který nepotřebuje tolik korekcí. Možnost ostřit s krajními body byla docela přínosná. Ale ani tak to ostření nebylo úplně dokonalé. Ale o tom ta fotografie je přece je. Vždy jsou nějaké překážky dokonalosti a tak je objedete nebo jinak překonáte. Prostě jsem vyfotil víc fotek a víc jich vyhodil. Ty co byly dobře zaostřené byly jinak většinou technicky výborné.

S D750 nastal problém, po nějakých 12 tisících expozic v ní odešla závěrka. Tak šla do Zbraslavi do Nikon servisu. Tam byla skoro měsíc a pak ještě týden či dva, protože při první opravě přestal fungovat displej v hledáčku. Mezitím jsem fotil se Sony a6000, kterou jsem pořídil dříve pro ženu. Její kit objektiv 16-50/3,5-5,6 je krásně malý, ale to je tak jediné čím se dá chválit a tak jsem si pořídil manuální adaptér používal na ní objektivy na Nikon a malinkatý blesk Nissin i40. Fungovalo to, i když to ruční ostření je na děti pomalé a na věci co neutíkají často nepřesné i při zvětšení a/nebo peakingu, pokud nejsou dost kontrastní, k tomu se přidá ještě to, že ty objektivy jsou dělané na automatické ostření a na manuálním ostřícím kroužku mají často několik milimetrů vůli. Se spravenou závěrkou byla D750 jako nová (počítadlo snímků vám ale nevynulují). Jenomže to ostření nebylo stejné, pro všechny objektivy se mi posunula optimální korekce asi o +10 a některé se tím dostaly mimo rozsah. U Sigmy 24 stačilo posunout v Sigma Docku hodnoty a tím jí do rozsahu dostat, u starší Sigmy 85 to doma nešlo ač v AWH by to asi zvládli. Ta navíc neostřila na D750 v LiveView (zatímco na D610 ještě ostřila) a teď dobře ani bez něj. Použitelné to bylo a na krajinky zcela bez problému a na lidi to nebylo dokonalé, ale použitelné to bylo. Fotil jsem takto s D750 skoro dva roky a vyfotil spoustu super fotek. Krajinky najdete na http://jtra.cz, fotky lidí či rodiny typicky nezveřejňuji, tak ty tam nenajdete.

Vyzkoušel jsem 200/2vr od kamaráda. Pěkný objektiv, ale neprakticky těžký. S Nikon pouzdrem CL-L1, do kterého se těsně vejde i s nasazenou D750, to mělo dohromady skoro 6 kg. A pro focení bylo potřeba nasadit stínítko (jinak obrovská přední čočka byla příliš na ráně), což bylo tak na minutu. Opticky skoro dokonalý, ale velmi nepraktický objektiv. Třeba na krajinky bych ho určitě nebral.

Dlouhý světelný objektiv jsem ale chtěl. Nejradši bych měl Nikon 105/1,4e, který má příjemný bokeh, ale však už to znáte - pořídil jsem Sigmu 135/1,8, ta stojí jen půlku. Tenkrát ještě nebyla Sigma 105/1,4 a s její hmotností bych o ní asi taky neuvažoval. Opět výborné sklo, krásně ostré od plně otevřené clony. Nízké chromatické aberace. Ostří celkem dobře i s mou D750. A dá se brát i na krajinky a zas tak těžká není, takže kombinace 24 a 135 (a někdy k tomu malá 50/1,8g) pokrývá skvělý rozsah s výbornou kvalitou. Třeba tady je 135 použitá na ty užší záběry č. 5 a 6.

Nikdy by mě nenapadlo, že z toho Nikonu budu někam přecházet. Za léta jsem s nimi i přes jejich nedokonalosti nafotil tolik skvělých fotek. Canon mně nikdy od dob D610 nelákal, protože ten dynamický rozsah si fakt užívám. I když 5D mk IV už na tom není tak blbě jako předchozí modely, ale třeba 6D I i 6D II jsou na tom blbě. Video natáčím jen na mobil a to mi stačí, takže lepší video u Canonu mně zas tak moc nezajímá. Sony A7 (tu první generaci) jsem zkoušel před koupí D610 a ač se mi líbilo, že to je menší a lehčí, má to lepší hloubku gripu než D610 (což D750 vyřešil), tak při snaze koukat do hledáčku s brýlemi mě roh displeje ryl do nosu a posouvání ostřícího bodu bylo kompletně nepraktické. Sony a6000 jsem bral jako lepší point&shoot - s větším senzorem. Přesností ostření též moc nevyniká, alespoň s kit objektivem. Při vyprazdňování mezipaměti nejde vyvolat i docela základní funkce. S povědomím, že Sony objektivy jsou drahé a že systém není tak kompletní, jako u Canonu a Nikonu, s povědomím o horší ergonomii, s povědomím o horším ostření, než co mají zrcadlovky jsem o nějakém přechodu neuvažoval.

V roce 2018 však nastala změna. Začala mě víc zajímat technika blýskání venku a viděl jsem spoustu YouTube videí s Godox AD600 a AD200 a všiml jsem si, že spousta těchto portrétních fotografů přešla v posledním roce či zrovna přecházela z Canonu na A7RII či A7RIII. Občas některý z nich zmínil dynamický rozsah, tak jsem si říkal, jó to chápu, z Canonu bych taky zmigroval na Sony nebo Nikon, kteří jsou na tom v DR při ISO 100 lépe, ten velký DR si přece docela užívám. A navíc 42MP, to dosahuje/překonává u Canonu jen 5DS(R), který je na tom v DR dost špatně. Pro ty co potřebují velké rozlišení a přitom velký DR je to dobrá volba. Ten Eye AF na Sony se mi líbí, ono jim to ostří na oči samo a ve větší ploše obrazu, to se na portréty hodí. Hmm, ono jim to ostří přesně. A tady používají Sigmy pro Canon s MC-11 nebo Metabones adaptéry a ostří jim to přesně. To mě trochu nahlodalo.

Pak přišlo v únoru ohlášení nové A7III. Ostření jako A9? A9 - ten foťák co porazil v ostření D5 ve videu Maxe Yuryeva? To přece bude nějak ošizené. Dál jsem to nesledoval. Jen jsem občas viděl jak někdo fotí s Godoxem a A7RIII. Fotky z A7III na dpreview v sobě měly nepěkné proužky v některých “flare” co se odrazí na senzor moc z boku, ale ukázalo se, že to není nic vážného, že se to dá softwarově eliminovat, když se to vyskytne. Co mě víc zaujalo bylo ohlášení Sigmy, že její Art objektivy budou pro E-mount - vždyť v něm by mohly ostřit přesně bez komplikací jako v zrcadlovkách. V dubnu jsem si venku zablýskal s fotoklubem a přitom jsem byl z ostření opět zklamaný. Ostření s 24 a 135 mělo obvyklou a akceptovatelnou chybovost, jenomže mně se zrovna hodila 85mm, půjčil jsem si jí od jiného Nikonisty a ejhle, +20 doladění ostření nestačilo (v tu chvíli mně nenapadlo změnit default, který má větší krůčky, než doladění jednotlivých objektivů, takže bych s jeho rozsahem vystačil). Nakonec jsem ostřil v LiveView a to co jsem chtěl jsem vyfotil. Jenomže ostřit na DSLR v LiveView, to už se rovnou vyplatí pořídit nějaký mirrorless. D750 jsem dal druhý den do servisu. Na seřízení ostření a na vyčištění. Bez objektivu. Dávat tam jen 50/1,8G, se kterou to ostřilo jakž takž i na f/1,8 mi přišlo zbytečné a jinak mám od Nikonu jen f/4 zoomy a ty ostří taky dobře. Ale zas dávat do Servisu Nikonu světelné Sigmy asi nemá cenu. Po týdnu v servisu mi napsali, že ostření je v pořádku a že jestli chci vyčistit ten senzor - což jsem chtěl, ale asi se to dostalo do nějaké pomalejší fronty kvůli požadavku na seřízení a foťák tam byl skoro měsíc. Trochu to chápu, že se jim to bez objektivu nechtělo seřizovat a možná to berou tak, že když je to s jejich objektivem v nastavitelném rozsahu, tak je to ok a o moc víc to nezkoumají. Kdybych tam dal objektivy, tak by to nějak seřídili, kromě těch od Sigmy. Mezitím jsem fotil děti s a6000, Godox AD200 a AD-S7 softboxem. To je takový ještě relativně malý, ale výkonný blesk a skladný softbox. Celé se to dá držet i v levé ruce a v pravé foťák. Fotky super, zvlášť když jsem držel foťák a blesk dál od sebe, t.j. v levačce blesk se softboxem, co nejvíc nahoře a vlevo, v pravačce a6000 s kit objektivem, ale ne u oka, to by bylo málo (preferuji větší úhel sevřený objektivem a bleskem z pohledu subjektu), ale někde dole vpravo. To se s a6000 dá, protože stačí koukat na displej, není nutné pro ostření koukat do hledáčku a tak úhel sevřený dvěma rukama je větší než rukou a okem přilepeným na hledáček. Přitom jsem si uvědomil, že tohle bych s D750 těžko vyfotil, že na tohle by se nějaký full frame mirrorless hodil. Tak jsem šel vyzkoušet A7RIII a A7III do obchodu. S nějakou 50mm to fungovalo docela dobře. Ostření na postavu, ke které se přibližuji s Eye AF bylo velmi spolehlivé. Když už jsem měl Nikon zpět, tak jsem zašel do obchodu znovu a porovnal ostření i s mojí D750. Výsledek byl takový, že obě Sony, A7RIII a A7III, ostřily na plně otevřenou clonu přesněji.

I Sony mají své dny

V Megapixelu se na konci května konala akce Sony den - na ní byly dvě zajímavé věci - možnost vyzkoušet si objektivy a těla, a též dostat kód na 20% slevu na objektivy. To první jde i bez Sony dnů, i když by prodejci z velkého zkoušení moc nadšení nebyli. Tak jsem si tam vyzkoušel nějaké objektivy co mě zajímaly a porovnal stejné scény na svém Nikonu. Neřešil jsem ostření na lidi (to už jsem měl vyzkoušené), jen na statické předměty, ale zajímala mě ostrost, bokeh a odolnost proti flare. Dojem jsem z toho měl takový smíšený. Hledáček v A7III mi přišel jako dost bídný rozlišením proti A7RIII, ale do toho bych zas nechtěl kvůli slabšímu systému ostření (A7III je proti A7RIII prý hlavně v šeru a s objektivy s telekonverterem lepší). A do A9 bych zas nechtěl kvůli slabšímu dynamickému rozsahu. Asi ten hledáček nebyl nastavený na nejlepší kvalitu obrazu. To je takový problém s tímhle zkoušením - tyhle foťáky můžete konfigurovat třeba hodinu než si to nastavíte podle představ a optimálně. Nakonec jsem se rozhodl, že to zkusím, že s tou slevou na objektivy je když tak půjde prodat bez velké ztráty a takové velké slevy (a ještě probíhající cashback) se v Čechách běžně nevyskytují.

Začal jsem s A7III a 28/2 a 85/1,8, přišlo mi to po pár dnech dobré, tak jsem ještě dokoupil pár dražších objektivů ještě se slevou 16-35/4, 24-105/4 a 55/1,8.

Srovnání objektivů

Sony 55/1,8 vs Nikon 50/1,8G: Sony výrazně lepší

Sony 24-105/4 vs Nikon 24-120/4vr: Sony je lepší

Sony 16-35/4 vs Nikon 18-35G: na shodných ohniscích podobná ostrost na krajince. Nikon 18-35 je lehčí a má interní zoom (snižuje se riziko nasátí prachu dovnitř), což Sony nemá, ale stabilizace na Nikonu není. Odpovídající Nikon 16-35/4vr je větší a těžší.

Dojmy z objektivů

Sony 55/1,8 ZA

Výborný objektiv. Malý, přijatelně lehký. Kvalita obrazu super již od plně otevřené clony. Bokeh lepší než Sony 50/1,8, ale úplně krémový není. Nekupujte ho v Čechách, tady je drahý, amazon.de ho má o 1/3 levnější.

Sony 28/2

Za tu cenu výborný objektiv. Bokeh trochu slabší. V rozích kvůli silné vinětaci zmenšený. Pokud ale uděláte korekci silného soudkového zkreslení, tak se těch nejhorších rohů zbavíte. Zvlášť na větší vzdálenost ostření je bokeh trochu rušivý, ale tam je tak malý že jeho kvalita nehraje takovou roli. Ostrost je dobrá. Největší výhoda je, že je velmi malý a lehký. To je důvod proč ho budete používat. Až (jestli) budu mít Sigmu 24/1,4 převedenou na E-mount, tak stejně budu často používat tento, protože je malý a lehký.

Sony 85/1,8

Levný objektiv pro portréty. Ostrý je dost i na 1,8. Bokeh je na větší vzdálenost je rušivý, na blízko ok. Ve srovnání s Batisem, Sony 1,4 GM a Sigmou ty poslední dva mají přece jen lepší kvalitu bokehu (a též velikost) zatímco oba 1,8 mají slabší bokeh, jak je vidět tady.

Sony 16-35/4 ZA

Ok objektiv. Za tu cenu je to slabší v porovnání s 18-35G na Nikonu, která je levná a dobrá a navíc je interní zoom, kdy se velikost objektivu nemění se zoomováním. Na Sony se mění a to nezvykle tak že objektiv je nejkratší na nejdelší ohnisko, což je trochu nepraktické, protože většina lidí tyhle objektivy používá spíš na těch širších ohniscích. Bokeh je ok, ale v tomto rozsahu ho uvidíte jen na hodně blízké ostření.

Sony 24-105/4

Ostrost výborná na to že to je zoom s takovým rozsahem. Bokeh je ovšem rušivý v některých fotkách - jenomže dost záleží na ohniskové vzdálenosti a na tom jestli pozadí s detaily, které mohou rušit je blízko roviny ostrosti nebo až o hodně dál. Vzhledem k parametrům často sice bokeh byl trochu rušivý při zvětšení, ale s fotkou na Full HD monitoru byl tak malý, že to nebylo bez zvětšení vidět. Na spoustě fotek bylo pozadí přijatelné.

Jak se ovládá A7III?

V obou foťácích mám nastavenou angličtinu, takže názvy nastavení v textu budou anglické.

Jak se tedy ovládá ve srovnání s D750? Je to jiné. Na D750 máte asi tři tlačítka, kterým může přiřadit nějaké vlastní funkce. Já třeba na spodní tlačítko vpředu dávám Play abych mohl prohlížet fotky jen pravou rukou, na horní tlačítko vpředu dávám My menu (kde mám funkce jako AF tune, Exposure Delay, WiFi, ML-L3 remote, a nějaké věci kolem blesků), na AE-L dávám AF-ON (tzv. back-button focus), abych mohl v AF-C ostřit i mimo malou oblast, kterou pokrývají ostřící body. Tím konfigurace tlačítek končí. Teda ještě 100% zoom na center button a změna ISO/Auto ISO přes record button, ale tam stejně není moc jiných věcí na výběr. Když dostanete do ruky D750 někoho jiného, tak stačí zjistit jestli je některé ze tří tlačítek nastavené na AF-ON nebo ne a pak už jen fotíte. Veškeré používání foťáku je stejné.

Na Sony A7III (a podobně A7RIII a A9) je to jiné. Tady skoro všechna tlačítka jdou nastavit téměř libovolně. Nejen C1-C4, v podstatě 11 tlačítek na těle jde nastavit libovolně (dál ještě tlačítko na objektivu) a zadní kolečko jde nastavit omezeně. Pro režim Movie a Play jde tlačítka nastavit zvlášť (ovšem některé funkce nejde měnit, třeba AF-ON přizoomovat a AEL odzoomovat v přehrávání). Obě horní kolečka jde prohodit a změnit směr točení. Další místo kde jde něco nastavovat je Fn menu, které obsahuje 12 položek, ke kterým se dá dostat rychleji než z menu. To jde úplně přenastavit taky. Takže když vám někdo půjčí svou nastavenou A7III, tak jste úplně ztracení. A to myslím zcela vážně. Jakmile totiž funkce není nastavená na tlačítko, tak jí můžete vyvolat z menu - když jí najdete. 35 stránek po šesti položkách (kromě koncových stránek sekcí, kde je jich méně) vás na pár minut vyřadí ze hry. Tím spíš, že ty názvy jsou často kryptické a není k ním podrobnější popis, pokud si nenastavíte “In-camera guide” na nějaké tlačítko (velmi nepraktické, že vám taková funkce tlačítko zabere i na situace, kdy nejste v menu). V tom případě by jste se mohli dozvědět nějakou informaci v podobě jedné až tří vět. Proti Nikonu to menu má též nevýhodu, že položky nemají snadno vyslovitelnou adresu. Což se hodí, když někomu chcete sdělit, kde má něco změnit. Na Nikonu stačí říct, že nastavení najde pod D4 (jsou tam písmena A-F a čísla cca 1-15). Na Sony mu musíte říct záložka druhý foťák, stránka 4, a pak název položky nebo pořadí 1-6. Není tam žádné hledání ani skok na položku dle adresy (to Nikon též nemá). Na druhou stranu na Nikonu je těch menu víc, takže pokud se nejde o “nastavení” tak můžete bloudit taky (posledně jsem prošel těch menu opravdu hodně, než jsem našel, kde se zapíná zobrazení obrázku po vyfocení - image review - což mám dlouhodobě vypnuté, ale při zapůjčení kamarádce jsem jí to zapnul).

Takže jak se váše Sony A7III ovládá je dost závislé na tom, jak si to nastavíte. Když si dáte funkce, které potřebujete tam, kde na ně nedosáhnete, tak ergonomie dobrá nebude. V pořadí přístupnosti máte: tlačítka, Fn menu, My menu a Menu, přičemž tam je problém cokoliv najít. Škoda že nelze nastavit My menu na tlačítko (což na D750 jde). Dostat se do něj můžete jen přes celé menu a tam se objevíte na stránce, kde jste byli naposled a čeká vás tak cca 3-8 zmáčknutí než se do My menu dostanete, pokud jste byli jinde.

Tlačítka s pevným významem jsou akorát menu, record, shutter, play a lens release ;-)

Asi brzo při nastavování zjistíte, že ač těch tlačítek je hodně, tak těch funkcí co potřebujete přenastavovat je ještě mnohem více, takže budete muset pečlivě zvážit a testovat jaké nastavení vám bude vyhovovat. A do položek Fn menu jde dát jen omezenou sadu funkcí/nastavení.

Druhou věc, co zjistíte je, že spousta funkcí/nastavení je podmíněná jiným nastavením. To je nejnepříjemnější vlastnost systému ovládání. Chcete si zazoomovat na displeji abyste viděli lépe na co ostříte (Focus Magnifier)? Jednak si musíte nastavit tuhle funkci na tlačítko nebo jí budete hledat v dlouhém menu. A když už jí umíte vyvolat, tak se dozvíte, že to nejde. Jste v AF-C, tak to nejde. Takže si musíte přepnout na AF-S a pak to jde. Tohle by Sony mohla vyřešit třeba tak, že po dobu běhu zvětšení by se to tiše změnilo na AF-S samo. Nebo by se mohla zeptat - chcete přepnout na AF-S? Takových vzájemných vyloučených voleb je hodně. Takže potřebujete změnit jednu věc, ale systém vás nutí to nastavovat přes více nastavení.

Někdy potřebujete jen jedinou funkci změnit a chcete to mít na tlačítku, ale potřebujete k tomu tlačítka tři. Na tlačítko si můžete dát SteadyShot (on/off), SteadyShot Adjust (auto/manual) a SteadyShot Focal Length. A pokud máte i manuální objektivy, kde nevystačíte s Auto ohniskovou vzdáleností, tak potřebujete všechny tři. Hodilo by se kdyby tam byla prostě volba SteadyShot menu a s ní by se zobrazilo menu, kde by šly všechny tři nastavení změnit z jednoho tlačítka. Alternativně mít alespoň tlačítko na My menu stránky, které by šly definovat odděleně, takže by šla udělat stránka se všemi nastaveními SteadyShot a tahle stránka by šla vyvolat tlačítkem. Podobný systém se už používá pro Recall Custom Hold, kterých je několik a dají se přiřadit k tlačítkům. Takže všechna nastavení SteadyShot asi na ty tlačítka nebudete dávat, dáte si je do Fn menu (když to jde, tam nelze mít cokoliv) nebo My menu (tam jde asi vše), ale tam už k nim nebude tak pohotový přístup.

Další obdobná záludnost: fotím testovací krajinku s velkým dynamickým rozsahem a zjistil jsem, že chci fotit bracketing, abych zachytil optimální expozici, případně víc expozic pospojoval, když nebude dynamický rozsah jedné expozice stačit (to se pozná až v počítači po zesvětlení stínů jestli v nich bude moc šumu nebo ne). Tak vlezu do Drive Mode a ejhle, volby s BRK jsou nějaké šedivé. Zkusím první vybrat a napíše mi to, že funkce je nekompatibilní s režimem RAW Uncompressed. To mě docela zarazilo. Zkusím tedy nastavit Compressed a pak už to šlo. Jenomže na počítači vidím, že s Compressed došlo k významné redukci dynamického rozsahu (Compressed v sériovém snímání totiž redukuje data na 12bitů na kanál místo plných 14, které foťák na ISO 100 umí dodat výborně vyplněné a BRK je sériové snímání) a tím k opaku toho co jsem chtěl dosáhnout. Nakonec jsem zjistil, že stačilo vypnout tichou závěrku a pak už RAW Uncompressed BRK režimu nebránil.

Na tlačítko můžete též nastavit přepínání hledáček/monitor, pokud nechcete automatické, ale vzhledem k tomu, že když trochu vyklopíte displej, tak to automatické přepínání pozná a na hledáček nepřepíná, tak to nebudete tak moc potřebovat.

A až někdy budete hledat Bright Monitoring, tak vězte že v menu není, jde jenom přiřadit na tlačítko. To je taky trochu záludnost protože takovou funkci budete potřebovat jen výjimečně (viz sekce o ostření).

Samé stížnosti - tak proč na to přechází?

Na každém foťáku se najde dost nedokonalostí a přesto to neznamená, že jsou všechny stejně špatné. Na Sony A7III je toho spoustu dobrého. Tady do tabulky jsem sepsal nějaké vlastnosti, na kterých mi záleží nebo mi přišlo důležité je zmínit. Nenajdete tam vlastnosti videa - to nepoužívám natolik abych se k němu vyjadřoval.

VlastnostNikon D750Sony A7III
Rychlá závěrka pro použití f/1,4 pro rozmazání pozadí na sluníčku 1/4000s ISO 100
typicky omezuje clonu na sluníčku na f/2,8 bez ND filtru. Vyšší řady Nikonu (D810/D850) mají 1/8000s a ISO 64, což je naopak lepší (typicky omezuje clonu na f/1,6) než co má Sony. Ale je to větší, těžší a dražší foťák. 		1/8000s ISO 100
typicky omezuje clonu na sluníčku na f/2 bez ND filtru
Stabilizace Jen v f/2,8 a méně světelných zoomech a super tele fixních pevných ohniscích. Většina pevných ohnisek pod 200mm stabilizaci nemá. Bez stabilizace se nedá fotit dobře pod 1/20s protože u těchto časů foťák rozklepe pohyb zrcátka. Se všemi objektivy včetně manuálních či na manuálním adaptéru, když si nastavíte ohnisko v menu. S trochou snahy a pár pokusů jsem vyfotil s 135mm výborně ostrou fotku na 1/8s.
Ostří rychle Jen v hledáčku. Na displeji (LV) je ostření pomalé a jen na to co se nehýbe. V hledáčku i na displeji.
Ostří přesně V hledáčku s chybami. Jemné doladění ostření to vždy nezachrání. Na věci co se nehýbou lze ostřit přesně v LV na displeji. Ano
Ostří v oblasti Malá oblast ve středu obrazu. Ve větší oblasti lze na displeji (LV) ale jen na to co se nehýbe. Skoro všude.
Ostří na oči sám Ne. Ano - je potřeba držet extra tlačítko nastavené na tuto funkci.
Ostří dobře s f/1,4 či f/1,8 objektivy na otevřenou clonu Jak kdy Ano
Ostří dobře s f/4 objektivy v šeru Ano. Ostřící systém na Nikonu používá masku se clonou f/5,6 takže objektiv s f/5,6 ale i světelnější dopraví na AF senzory stejné množství stvětla. Takže jestli ostříte s f/1,4 nebo f/5,6 the AF systém funguje podobně (u objektivů bez posunu roviny ostření při přiclonění což dělá sférická aberace). Může to být slabší než D750, zvlášť pokud to ještě přicloníte. Na A7III AF systém je přímo závislý na světle, které dostane z objektivu takže f/1,4 proti f/5,6 je velký rozdíl. Není to významné v jasném světle, ale v šeru bude A7III ostřit s f/1,4 objektivem výborně zatímco v s f/5,6 bude ostřit hůře. S f/4 objektivem přicloněným na f/8 se to ještě komplikuje, pokud foťák nezvládne pro ostření clonu otevřít (což v některých režimech udělá, ale třeba v AF-C a sériovém focení Continous Mid nebo rychlejším to nestíhá na další fotky po té první).
Ostří dobře při AF-C na druhé a další fotce když se hýbe subjekt Celkem to jde (vyjma chyb, které se projevují i na jednotlivé fotky) Může to být slabší, zvlášť když fotíte na vyšší počty snímků za sekundu.
Ostří stejně dobře v bílém světle i v zabarveném světle. Ne, barva má vliv na systematickou chybu ostřícího systému. Ale na D610 to bylo ještě horší. Ano (porovnával jsem to s D750)
Ostří dlouhodobě stejně Ne, mechanický systém zrcátka a pod-zrcátka je náchylný na rozladění. Ano (předpoklad)
Posun ostřícího bodu Multiselector Joystick, dotykový displej (Touch screen - při komponování na displeji), dotyková podložka (Touch pad - při komponování v hledáčku lze posouvat ostřící bod prstem nebo nosem ;-) jezdícím po displeji). Touch screen a touch pad lze aktivovat zvlášť. S tím nosem to není tak špatné, lze nastavit jako aktivní pro dotyky třeba jen půlku displeje kde nos nebývá. Vypnutí dotyků je možné přiřadit na tlačítko.
Podpora pro focus stacking S placenou aplikací qDslrDashboard dobrá. Jinak ne. Není. API pro to není dostupné, takže aplikace nepomůžou.
Dynamický rozsah na nízké ISO Výborný. Výborný, ale jen s RAW Uncompressed. S RAW Compressed jsou v obraze artefakty na kontrastních hranách a v sekvenčních režimech jen 12 bitů.
Kvalita obrazu na vysoké ISO Výborná. O trochu lepší.
Kvalita obrazu při focení hvězd (vysoké ISO, dlouhý čas) Výborná. Výborná.
Důkladné srovnání je tady. Thom Hogan doporučuje fotit v sériovém režimu a s vypnutou redukcí šumu pro dlouhé expozice.
Dlouhé expozice Výborné. BULB režim a navíc Timer režim, kdy se nemusí spoušť držet a expozice se ukončí jen lehkým namáčknutím spouště, takže v průběhu expozice s foťákem neklepete. Nebo s IR ovladačem ML-L3 lze expozici startovat a ukončit bez držení tlačítka. Jen BULB režim s držením tlačítka. Nebo externí spoušť bez držení. IR ovladač zatím nemám.
Velikost RAW souborů bezztrátová komprese cca 25-30MB RAW Uncompressed má 49MB - lze převést na DNG nástrojem od Adobe který z toho udělá podobnou velikost bezztrátově jako u Nikonu 25-35MB - já to stejně dělám kvůli starší verzi LR, která nativní ARW neumí. RAW Compressed má 25MB ale jsou v něm artefakty, které mi vadí a v sériovém snímání jen 12bitů. Na druhou stranu s tichou závěrkou redukce na 12bitů znamená větší rychlost snímání (viz tichá závěrka níže).
Převedení RAW na JPG ve foťáku s vybraným profilem barev nebo korekcí expozice. Hodí se při focení jen do RAW, když chci SD kartu v USB čtečce s USB-OTG kabelem přečíst telefonem a získat fotku v JPG v plném rozlišení. Ano. Funguje dobře, ale jen jednotlivě po souboru. Ne.
Přenesení fotky do mobilu po wifi. Ano, ale jen 1080 pixelu na výšku v maximální velikosti. Ano. Pokud jste fotili JPG nebo RAW+JPG, tak můžete fotku přenést v plném rozlišení. Pokud máte jen RAW, na JPG převést ve foťáku nelze (viz výše) a přenese se pouze náhled z RAWu 1080 pixelu na výšku.
Tichá závěrka Ne. Režim Qc není moc tichý. Ano. Ale jen s pomalou dobou čtení 1/16s nebo 1/28s dle typu RAWu. A9 má dobu čtení cca 1/160s.
Eliminace otřesů při focení na stativu Jen exposure delay (1-3s) v LV. Tichá závěrka nebo EFCS (má vliv na bokeh při rychlých časech protože “lamely” jsou v různé vzdálenosti od senzoru). Režim self-timer 2/5/10s
Flash X-sync 1/200s 1/250s
(funguje s Godox Xpro-S i Nissin i40 bez tmavých pruhů)
Intervalové focení Ano Ne, jen s externí spouští.
Reaguje na znovu zmáčknutou spoušť po jejím uvolnění Rychle Pomaleji. Za některých situací to zlepšuje vypnuté zobrazení vyfoceného obrázku (Auto Review). např. při Single shooting MF vidím docela rozdíl, kde s Auto review off to reaguje svižně a při zapnutém pomaleji, ale při Continuous shooting Lo a AF už tak velký rozdíl není.
Otevřenost systému Nikon se brání third party výrobcům objektivů, baterek, gripů a pod. E-mount je aspoň trochu otevřený. Třeba Sigma na svých stránkách píše že Art FE objektivy jsou vyvinuté na základě specifikací od Sony “Note: This product is developed, manufactured and sold based on the specifications of E-mount which was disclosed by Sony Corporation under the license agreement with Sony.” Psalo se to třeba tady, ale tam už to není. Ale třeba tady to zůstalo.
Tlačítka - velikost/citlivost Výborná AEL mačkám často náhodně když nechci, AF-ON občas nedomáčknu když chci. Spodní tlačítka jsou těžko dosažitelná při držení jednou rukou bez gripu.
Točítka pro clonu a čas Výborná Horší, výjimečně cvaknutí není zaregistrováno a občas zpomalená reakce a tím přejetí cíle.
Kapacita sériového focení Mizerná, při 6,5 snímků za sekundu cca jen 2s lossless compressed RAW nebo 4s losy compressed RAW Výborná, při 10 snímků za sekundu cca 4s uncompressed RAW nebo 12s compressed RAW, umí ukazovat (lze zapnout v Cont. Shoot Length) graficky zaplnění mezipaměti.
Čistota senzoru Dobrá, při výměně objektivu je chráněn zrcátkem. Horší, snadno se na něj chytne špína - nechráněný při výměně objektivu.
Zabudovaný blesk Malý blesk co nejde odrážet o strop, neumí HSS Není
Obrazové artefakty Občas moiré/falešné barvy Často moiré/falešné barvy (velmi slabý AA filtr); PDAF řádky jsou občas vidět při flare odraženém z boku na senzor.
Kompenzace expozice +-5ev tlačítko při otáčení kolečkem +-3ev na kolečku
Měření expozice Nezávislé Je ovlivněno aktuální expozicí náhledu. Expoziční měření ukazuje podexponování nebo přeexponování pouze v rozsahu +-2EV.
Hledáček na krajinky v intenzivním světle (třeba f/13, 1/100s, ISO 100) Výborný (při f/4 objektivu, ovlivňuje to clona objektivu) Horší - proti okolí je znatelně tmavší (nastavení +2 jasu). Monitor má proti hledáčku nastavení Sunny mode, ale to změní především gammu takže to pak vypadá divně.
Hledáček v osvětlené místnosti Dobrý Dobrý
Hledáček v šeru / v noci Tmavý až nepoužitelně tmavý Dobrý, ale může být víc šumu
Artefakty v hledáčku Rozmazání mimo hloubku ostrosti odpovídá cca f/2.5 když máte světelnější objektiv. Když fotíte přicloněně, tak nevidíte úroveň rozostření - a s DoF preview zas je to tak tmavé, že to stejně není vidět. Na druhou stranu v LV vidíte na displeji hloubku ostrosti dobře a lze zvětšovat. Při ostření v LV je zobrazení hrubší. Moiré v hledáčku způsobené nízkým rozlišením je běžně celkem nevýrazné, ale když namáčknete spoušť, tak je obraz ještě hrubší a moiré silnější (typicky třeba dlažební kostky se širokoúhlým objektivem).
Doporučuji nastavit Display Quality na High.
Hmotnost minimální s lehkým širším fixním objektivem D750 a 28/1,8G: 1186g (změřeno s baterií, kartou, popruhem; objektiv dopočítán 325g) A7III a 28/2: 877g (změřeno s bateríí, kartou, popruhem, objektivem a přední krytkou)
Hmotnost minimální se širokým zoomem D750 a 18-35G: 1258g (změřeno s baterií, kartou, popruhem, objektivem a přední krytkou) A7III a 16-35/4: 1207g (změřeno s baterií, kartou, popruhem, objektivem a přední krytkou)
Hmotnost minimální se standardním dlouhým f/4 zoomem D750 a 24-120/4vr: 1588g (změřeno s baterií, kartou, popruhem, objektivem a přední krytkou) A7III a 24-105/4: 1349g (změřeno s baterií, kartou, popruhem, objektivem a přední krytkou)
Věci co zvětšují minimální hmotnost Nic Extra baterie: 82g (změřeno).
Grip extension: 81g (změřeno Meike MK-X1EM).
Nabíjení Pouze externí nabíječka baterie (v ceně). Nabíjení trvá cca 2,6 hodiny. Nabíjení baterie ve foťáku zkrze libovolnou USB nabíječku (jedna s krátkým kabelem je dodaná), lze i zkrze powerbanku nebo provoz na powerbanku. Konektor je schovaný pod krytkou, která překáží při nabíjení. Nabíjení je pomalé, cca 4,5 hodiny. Výhodou je že nezapomenete baterii do foťáku vrátit. Externí nabíječka baterie není v ceně A7III (ale u A7RIII v ceně je). Nabíjení dle specifikace je 150 minut.

Jak se s A7III fotí?

Hlavní rozdíl v samotném focení je ten, že s A7III máte na výběr mezi hledáčkem a displejem. Který z nich použijete je jen na vás, protože oba se chovají stejně co se ostření týče. Na D750 je ostření v LiveView nepoužitelné na věci, co se hýbou, takže tam často nemáte na výběr.

To umožňuje fotit takovým stylem, který majitele zrcadlovek lehce pobuřuje, protože jim přijde nedbalé a připomínající styl používání kompaktů které hledáček nemají (point&shoot), kde držení je méně stabilní protože se foťák neopírá taky o hlavu. S A7III jde klidně fotit od boku či od prsou a tím šetříte záda, která se nemusí ohýbat ani pokrčovat. Výklopný displej v tom pomáhá, což ale majitelé D750 znají. Mírně zvýšená rozklepanost rukou je nahrazena stabilizací se všemi objektivy.

Občas s D750 fotím tak, že stojím, mám ji na popruhu přes krk spuštěnou někam do oblasti břicha, vysunutý displej, vykloněný tak abych pohledem dolu na něj viděl. Styl focení co připomíná TLR (twin-lens reflex) foťáky. Přínos to má hlavně ve focení na děti, že se nemusím ohýbat do jejich výše očí, na menší děti se to hodí i v sedě. Ale s D750 to ostření v LV není nic moc, takže tohle použití je na děti omezené, děti málokdy postojí. Naopak s A7III je to paráda. Fotím takhle často a šetřím záda od nepohodlně pokrčených poloh.

S A7III jsem zatím neměl potřebu používat back button focus, t.j. ostření s tlačítkem jiným než spoušť. Na D750 zásadně back button focus používám, protože potřebuji AF-C a zároveň metodou focus&recompose ostřit na věci nepokryté ostřícími body, které jsou jen ve středu obrazu. Alternativou je přepínání AF-S a AF-C, ale to je pomalejší (to jsem dělal na D90, kde tlačítko nastavitelné pro AF-ON bylo nevystouplé).

Držení foťáku je kapitola sama pro sebe. Když jsem byl na přednášce v rámci Sony dne v Megapixelu, tak tam Jan Tichý povídal, jak foťák drží šesti různými způsoby. Říkal, že je to fajn, že si odpočinou ruce od stálé polohy. Tak na tom něco bude. Držím ten foťák občas s 28/2 v levé ruce (když ho mám bez grip extension, s ním to jde hůře), abych v pravé mohl mít Godox AD200 s malým softboxem AD-S7 bez tahání stojanu a osvětloval děti na hřišti zprava (když nevystačím s pohodlnější polohou osvětlení zleva). V levé ruce ten foťák mam v dlani, spoušť mačkám prostředníčkem a aby mi nevypadl, tak ho mám na popruhu přes krk. To si s D750 nedovedu představit. Akorát musím vystačit s Wide AF, protože tlačítko pro Eye AF už k tomu nezmáčknu.

Základní držení je ovšem bez grip extension (t.j. přídavný úchyt přišroubovaný na foťák ze spodu) bídné, protože foťák nechytnete malíčkem. Grip není dost vysoký na to, aby se za něj malíček zachytil. U objektivů s malou pákou to nevadí, ale u těch těžších či delších ano. Zlepšit to jde s grip extension. Ten od Sony, GP-X1EM, držení zlepšuje, ale komplikuje nasazení na stativ či výměnu baterky. Já jsem si koupil Meike Hand Grip MK-X1EM (čistá váha je 81g), který je mu hodně podobný, stojí půlku a navíc má kolejničku na nasazení na hlavu stativu a to přímo bez dalších destiček (na hlavě Sirui K-30x funguje dobře). Kvuli výměně baterie ho ovšem sundat musíte a budete k tomu potřebovat minci, klíč který má plochý konec, šroubovák nebo imbus. Pokud vystačíte s jednou baterií a nabíjíte jí přes foťák tak to ani nebudete muset sundávat. Grip extension pomáhá, ale ten od Meike (a tuším, že v tomhle je ten od Sony stejný) ne úplně. Trochu mi na něm vadí, že se ve spodní části zužuje, takže malíček klouzá pryč namísto klouzání dovnitř. Tohle je asi lepší na battery gripu nebo možná SmallRig L-Bracket 2122 (ale tam zas není tolik místa na malíček).

Druhý problém držení je, že převis pod spouští - tam kde se dává prostředníček - není dost velký a pohodlný. Tím prostředníčkem držíte celou váhu kromě toho, že to někde nahrazujete sevřením ruky. Při dlouhém používání tu trochu hrozí mozol na prstu.

A třetí problém je, že grip má jen minimální převis pro zanoření prstů. D750 i s ne úplně lehkým, ale krátkým objektivem (Sigma 24/1,4 Art) udržím za prostředníček a prsteníček (tak že foťák visí dolů v portrétní poloze za ty dva prsty zanořené do gripu). S A7III s 55/1,8 (lehčí) a Meike grip extension (ten to neovlivňuje) to nejde. Vždy mi z těch dvou prstů sklouzne (držím ho druhou rukou za popruh, abych ho zachytil). Ten převis je tam slabý (asi i musí být, protože je blíž k objektivu než na D750, tak aby se tam vešly prsty). Ne že by to bylo nějak důležité, ale občas takto D750 držím za tři prsty a jsem rád, že jí nemusím z druhé strany tlačit palcem, na A7III musím zapojit i palec.

Tlačítka na mém kusu mají záludnost: AEL se snadno zmáčkne (přehnaná citlivost), naopak AF-ON občas zmáčknu a nic se neděje (nedostatečná citlivost). Tomu je potřeba přizpůsobit funkce, ktere si tam nastavíte, aby náhodné zmáčknutí neotravovalo. Uvažuji, že si na AF-ON něco nalepím, aby víc vyčníval. Stejně tak joystick by mohl víc vyčnívat.

Na D750 to se závěrkou bylo jednoduché a to proto, že zrcátko dělo větší hluk a otřesy. Byly tak dva režimy: normální a LV. V normálním to bylo hlučné a klepalo to (což se projevovalo tak že na cca 1/20s nešlo fotit z ruky bez stabilizovaného objektivu nic, i nejširší ohniska dělala rozklepané fotky). V LV to bylo lepší, ale zas držet foťák dál od sebe vede k menší stabilitě rukou ač i v LV se dalo foťák připlácnout k hlavě pro větší stabilitu, tak zas nešlo komponovat. Na stativu se k tomu dalo přidat Exposure Delay (1-3s) aby kmity od prstu mačkajícího spoušť byly už utlumené. Na A7III je to složitější, protože lze používat závěrku ve třech režimech: plně mechanická (nejhlasitější, i když proti zrcadlovce to je trochu slabší), mechanicka s první lamelou elektronicky (EFCS - electronic first curtain shutter) a plně elektronická (tichá).

Elektronické (plně tiché) závěrky jsou budoucnost jak ukázala A9, jenomže v A7III se obraz snímá ze senzoru postupně a to rychlostí 1/16s (při RAW uncompressed) nebo 1/28s (při RAW compressed) a to neovlivňuje rychlost expozice (která může být ve stejném rozsahu jako s manuální závěrkou, klidně 1/8000s). To je dost pomalé a znamená to, že 1) nemůžete blýskat (to neumí ani A9, i když při 1/160s by to v HSS režimu teoreticky šlo), 2) když se vám významně v ploše obrazu pohne subjekt, tak se to projeví v závislosti na směru pohybu: skloněním (pohyb kolmo na řádek snímání), roztažením (pohyb ve směru snímání řádků), splácnutím (pohyb proti směru snímání řádků), neostrostí (pohyb pryč z roviny ostrosti při malé hloubce ostrosti - tohle bývá jen málokdy zmíněno). A stejně tak při pohybu foťáku, akorát pak efekt působí na celou scénu, nikoliv jen na subjekt. Elektronickou závěrku jsem chvíli používal na skoro všechno a pak jsem dospěl k závěru po několika fotkách, které mi zkazila kvůli pohybu, že v této podobě se mi hodí jen na věci, kde mi na hluku nezáleží (třeba krajinky, kde může vést k menší rozklepanosti při pomalých časech, ale ani tam to není ono, je neslučitelná s RAW Uncompressed a bracketing, jak píšu jinde). Ale těším se na to až v nějakém budoucím foťáku budu mít elektronickou závěrku typu global shutter - kde čtení senzoru probíhá najednou. Taková závěrka je kompatibilní s bleskem a v rychlých časech nemusí blesk být v HSS režimu což se hodí venku na ztmavení pozadí.

Mechanická závěrka s EFCS je tišší než plně mechanická závěrka. Cenou za to je při vysokých rychlostech horší bokeh. Na to často zapomínám a pak koukám, že ten bokeh je nějaký dole uřízlý (někdy to vadí, někdy ne). Problém vzniká jen při rychlých časech, třeba 1/1000s a rychlejší. Čím rychlejší, tím výraznější efekt je. Důvod je ten, že při rychlých časech je štěrbina mezi otevírající se lamelou a zavírající se lamelou velmi malá (stejně jako při plně mechanické závěrce), ale tady je jedna lamela na senzoru (elektronická) a druhá lamela (mechanická) před senzorem. Tím, že nejsou ve stejné rovině, světlo dopadající z úhlu může do škvíry pronikat více z jedné strany a z druhé strany vůbec. EFCS je kompatibilní s bleskem.

Čistě mechanická spoušť má dvě nevýhody: je hlučnější a má pomalejší reakce na tlačítko závěrky.

Škoda, že není automatický režim EFCS, který by z EFCS přepnul na plně mechanickou spoušť při rychlejších závěrkách (a třeba i když je současně malá hloubka ostrosti).

Jak A7III ostří?

Celkově je ostření dobré. Eye AF mi funguje výborně. Občas mám problém, když Eye AF nemůže fungovat (kšiltovka zasahuje přes oči, obličej příliš z boku a/nebo zakrytý vlasy, nebo při velké vzdálenosti), tak se foťák vrátí původního ostřícího režimu, který jsem už pár minut nepoužíval a tak mi trvá déle než se zorientuji. Tím ztratím pár momentů, které jsem chtěl zachytit. Třeba se vrátí do flexible spot. Tam jednak není moc dobře vidět, kde je ostřící bod (je černo-šedivý, dokud nenamáčknete spoušť nebo AF-ON). A za druhé prostě trvá se přeorientovat na posouvání bodu, když už několik minut fotíte be něj. Navíc je velký rozdíl ve snadnosti použití, Eye AF se používá tak snadno, že když přestane fungovat, tak zvýšená náročnost vás trochu i zaskočí. Druhý problém s Eye AF je, když máte více lidí ve scéně a ono se to chytá na někoho na koho nechcete (jde to ovlivnit tím že Eye AF opustíte, namíříte na osobu a znovu ho spustíte).

Face priority pro ostření jsem měl delší dobu vypnuté - to začne ostřit na obličej samo i bez zmáčknutí Eye AF tlačítka, ale to může být třeba jiný obličej než chcete vy a tím, že se to spouští samo a v libovolném AF módu je větší riziko, že se vám to zrovna nebude hodit. Ale pak jsem to zase zapnul (a dal do Fn menu, abych to mohl snadněji vypnout) protože Wide AF mi často ostřilo na tělo a obličej/oko při malé hloubce ostrosti už byl lehce rozmazaný (když jsem nepoužil Eye AF/nešlo použít).

Zatím jsem si nezvykl na joystick. On moc nevyčnívá a navíc mám naučený reflex z Nikonů bez joysticku mačkat směrové tlačítko, což je jiný pohyb než tlačit knoflík do strany. Ostré hrany joystiku mi trochu vadí. Pokud je někdo levooký a kouká do hledáčku levým okem, tak jeho nos bude do ostrých hran joysticku narážet.

Přesnost ostření je na statické věci výborná a to i v AF-C, ze kterého jen výjimečně přepínám na AF-S (třeba kvůli focus magnifieru, který v AF-C nejde vyvolat, jinak asi není důvod, kromě šera, ale ani tam není volba AF-C špatná, pokud nemáte moc přicloněno). Přesnost ostření na věci co se hýbou závisí po jaké době chcete další snímek. Při sériovém focení na vyšší rychlosti je to horší než při nižších rychlostech. Při šeru je to horší též. Na sluníčku venku to funguje velmi dobře.

Jakmile máte namáčknutou spoušť (nebo AF-ON), tak ostřící bod (Flexible spot) nelze joystickem ani dotykem posouvat, ani při sériovém focení mezi fotkama, dokud spoušť (nebo AF-ON) plně neuvolníte.

Na Nikonu D750 jsem 3d tracking nikdy moc nevyužíval (s těmi ostřícími body uprostřed to trochu postrádá smysl a většinou používám single point nebo group, ale v tom omezeném středu fungoval celkem dobře), ale i tak mohu říct že jeho obdoba na A7III, Lock-On AF, nefunguje moc dokonale. Často se přestane držet subjektu a se chytne jinam (a tam ostří dobře, ale jinam než chcete). Tohle nespraví "AF Track Sens", tohle se děje i bez dalších osob/věcí co by se před mým subjektem pohybovaly. Někdy to funguje dobře, ale to předem nevíte.

S A7III je nejhorší situace pro ostření je při portrétu s malou hloubkou ostrosti, kde máte zapadající sluníčko v pozadí při typické expozici na zachování detailů v nebi s tím že hlava bude doblýsknutá externím bleskem. Na zrcadlovce bude sice hlava tmavá, ale oko má velký dynamický rozsah tak něco uvidí, trefit se ostřícím bodem na hlavu se dá a ostřící systém není závislý na aktuálních expozičních parametrech, takže funguje (no, jak kdy, občas s tím je taky problém, protože na optice ostřícího systému mohou vznikat odlesky). Na A7III v této situaci budou hlavy černé (silueta) a Eye AF nebude fungovat (vidí jen to, co se zobrazuje). Trochu tmavé to může být, ale tohle je moc a vy nebudete taky nic vidět (myslím výraz v obličeji), pokud nekoukáte na subjekt přímo jen očima. Když zkusíte Wide AF, tak se bude chytat na vlasy prosvětlené sluníčkem, což při malé hloubce obrazu znamená rozmazané oči. Co s tím? Zkoumal jsem to na místě a nakonec se mi jedno řešení povedlo nalézt. Jestli víte o dalších řešeních, dejte vědět - připíšu ho sem též. Řešení je nastavit Live view setting off (pak zobrazená expozice v hledáčku/monitoru neodpovídá nastavené expozici focení), což někdy může pomoci samo o sobě - ostatně když foťák zjistí že je aktivní blesk nebo odpalovač blesku, tak i když tam máte “on”, tak se stejně chová jako kdyby tam bylo off. No ale v tom off se stejně aplikuje nějaký expoziční režim, který ty hlavy typicky v popsané situaci nechá též černé. Ovlivnit to jde výběrem expozičního měření - a aby vám neovlivnilo expozici fotky, tak si jí nastavíte v M režimu napevno (čas, clona a pevné ISO). Expoziční měření nabízí více voleb, ale tak jak tam máte prioritu světel (Highlight priority), tak opak, priorita stínů tam není. Já jsem použil Spot standard. V menu foťák 1, strana 10 mám Spot Metering Point nastavený na Focus Point Link (to tam mám dlouhodobě), tím pádem se nepoužije střed, ale ostřící bod pro exponování. S režimem ostření Flexible spot M můžu posunout ostřící bod na hlavu a ono to na ní i exponuje (uvidíte tam kolečko, které se používá pro vyhodnocení expozice). A když už to na ní exponuje pro zobrazení na displeji (pro fotku je to jedno v M režimu s pevným ISO), tak už jde používat Eye AF. Uff, to bylo docela složité a moc pohodlně se to nepoužívá, když v levé ruce držím Godox AD200 se softboxem AD-S7. Kdybych měl blesk na stojanu, tak by to bylo i celkem v pohodě. Co je ale otravné je, že musíte přenastavit spoustu parametrů. Od toho si můžete ulevit tím, že si je uložíte pod číslo 1 nebo 2, které lze snadno aktivovat kolečkem režimu. Tím většinu věcí pokryjete (dokonce i Focus Point Link). Funguje to dobře.

Ještě jsem chtěl vyzkoušet, zda-li na tuhle situace nepomůže multi-metering s zapnutou volbou Face Prty in Mlti Mtr - ale zatím jsem nebyl v situaci, kdy bych to mohl otestovat. To by bylo asi lepší.

Další nástrahou může být ostření na krajinky. Byl jsem na Ještědu a s 24-105/4 jsem ostřil v AF-C s ohniskem 105mm f/5,6 na horizont směrem ku Praze. Ten horizont není ani při výborné viditelnosti úplně kontrastní a obsahuje dost detailu, ale jen jako vodorovné vrstvy. Několikrát v tomto jednom snímku mi to projelo ostřící rozsah a zaostřilo blbě. Příčinou je to, že ostřící body na senzoru jsou ve vodorovné řadě a tak vidí jen málo detailu. Jedna možnost je foťák trochu pootočit (asi 10° stačí), což zabralo, ale tím přijdete při focení krajinky o rozlišení. Mně se to nakonec chytlo i normálně na něčem a v jiných směrech bylo víc detailů, takže to nebyl problém. Na druhou stranu téměř všechny DSLR mají středový bod (který je na takové krajinky vhodný) ostřící na detail ve víc než jedné rovině, takže u DSLR se tohle stává jen s krajními body.

Pokud tedy překonáte nástrahy zmíněné výše, tak co se portrétu ve dne týče, tak tam je to jasné. Tam vede Sony.

Tohle mi přišlo jako zajímavé video. Vypadá to skoro jako reklama, ale uživatel který to dával do diskuze na dpreview a který se hlásil jako spoluautor má historii odpovídající takovému přechodu na Sony. Teda ten jejich Nikon D4s ostří hůř než moje D750 :-) A obecně dost lidí na to reagovalo tak, že jejich Canon či Nikon ostří lépe. Škoda, že si dali záležet na produkci videa, ale nikoliv na prozkoumání toho proč ten jejich D4s ostří tak špatně.

Jak ostřit v šeru?

Pokud jste bez blesku a bez stativu tak ostření funguje dobře (pokud to moc nepřicloníte zbytečně). Ostření přestává fungovat při takovém šumu, že vám to asi nebude vadit. Ale s bleskem potřebujete ostřit v šeru a obrazová kvalita bude dobrá, že vám na přesnosti a rychlosti ostření bude záležet. Podobně se stativem a dlouhou expozicí, třeba focení města v noci, ale tam se nabízí ostřit manuálně. Proto je asi nejzajímavější ten případ s bleskem.

Ostření ovlivňuje:

Viděl jsem v diskuzi radu přepnout LV effect na OFF. Tady. Ale úplně jednoznačné výsledky jsem s tím neměl. A důvod může být ten, že AF systém si při ostření (namáčklá spoušť či AF-ON) stejně nastaví svoje parametry, co mu pro ostření vyhovují. Dělá mi to třeba s 24-105/4 a s 16-35/4 v AF-S i v AF-C. I když v AF-C clonu otevře jen někdy, třeba při f/22 anebo v docela velké tmě (míra otevření též závisí na šeru), při Drive mode Continuous Lo to stíhá i mezi snímky, ale tím, jak je tma a ostří se v ní, tak už to zpomalí na cca jeden snímek za sekundu. Při Continuous Mid už clonu nemění. Druhý důvod může být ten, že při nasazeném blesku se to stejně tiše přepne do LV setting effect OFF. Za to při zkoušení jsem přišel na důležitou jednu věc: když máte AF-C v tak velkém šeru, že uvidíte ostření pulzovat (bývá to vidět na objektivech co mění ohniskovou vzdálenost při ostření, 55/1,8 jen trochu, ale třeba 28/2 silně, jinak samotný posun ostření se těžko hodnotí na zašuměném displeji), tak spoustu fotografů by takové pulzování odradilo a zkoušeli by přepnout na AF-S, které to nedělá. Jenomže to pulzování funguje docela dobře když máte nastavenou prioritu AF-C na AF. Je třeba počkat vteřinu či dvě až rámeček ostřícího bodu (v mém případě flexi spot M) zezelená a vidíte to pulzování. Pak mi A7III s 24-105/4 ostří na málo kontrastního plyšáka (nehýbe se a já též ne) dokonale ve cca 50% případů. Pro představu o tom v jaké tmě to bylo: expozice bez blesku je 1/6s f/4 ISO 12800. Zatímco s AF-S s též prioritou AF mi to odmítá fotit. Akorát reakce v pulzujícím AF-C je asi pomalejší. D750 s 24-120/4vr na stejného plyšáka zaostří, ale zdaleka ne na každý pokus, často jen projede tam a zpět, když podržím AF-ON. A dokonale zaostřených fotek je asi i méně.

V těchto podmínkách, když to tak srovnám preferuji elektronický hledáček, ve kterém vidím na co ostřím (naopak v optickém na D750 je skoro totální tma). Ale ostření mi přišlo lepší o trochu na D750. V takovéto tmě preferuji pevná skla co mají znatelně lepší clonu než f/4 a s těmi bude A7III ostřit lépe nebo srovnatelně jako Nikon D750.

Udělal jsem si srovnání v domácím kontrolovaném šeru. Fotil jsem plyšového psa ze vzdálenosti 150cm, je béžový a má černé oko, které bylo cílem. Nepoužíval jsem Eye AF. Kontrast v béžové je minimální, jediný kontrast je to oko. Flashmetrem/expozimetrem Gossen jsem změřil okolní na něj dopadající světlo: EV kolem -1 7/10 až -2 (ISO 100) - mělo to trochu rozptyl a bylo to na hranici rozsahu - stačilo trošku přistínit a expozimetr hlásil, že už to nezměří. Nejdříve jsem fotil s D750 a 50/1,8G a A7III s 55/1,8 ZA, blesk AD200 v režimu manuálního výkonu (t.j. není TTL předblesk).

D750: 1/60s f/4 ISO 200 ostření AF-C s AF-ON, priority Focus: ostří s chybami ale přijatelnými, cca polovina fotek je dobře zaostřená a zbytek jen o trochu špatně, ostření trvá déle, občas projede rozsah bez zaostření, v hledáčku skoro nic nevidím. Toť bylo bez pohybu. V pohybu je ostření pomalé a priorita Focus brání focení, ale pokud se pozastavíte, tak něco vyfotíte občas a zaostřené to většinou bude. S 1/60s f/8 je to úplně stejné.

A7III: 1/60s f/4 ISO 200 ostření v AF-C, priority AF: po cca 1s držení spouště v mezipoloze se rozsvítí okolo Flex-M ostřícího bodu zelený rámeček a stále je vidět drobné přeostřování tam a zpět. Pak domáčknu a zlomek vteřiny čekám až foťák vyhodnotí, že je ve správné fázi pulsu a vyfotí. Úspěšnost dokonalého zaostření je tak 3 až 4 z 5, ale fotky co jsou dobré jsou opravdu velmi dobré. Tady je výhoda ostřejšího objektivu. Při komponování to vypadá jako, že to fotí zrovna, když to není zaostřené, ale výsledek je plně ostrý i v takových případech. Při focení v pomalém pohybu priorita ostření brání víc focení a šance na zaostřené fotky je o trochu nižší. S 1/60s f/8 to stejné není. Při namáčknutí je displej na vteřinu světlejší protože foťák nastaví otevřenější clonu. Pokud držíte spoušť zmáčknutou úplně, tak na konci té vteřiny problikne zelený rámeček a foťák vyfotí jednu fotku. Bývá dobře zaostřená. Pokud jste jenom namáčkli, tak po té vteřině se vrátí režim přiclonění a při pulsování už zelený rámeček neuvidíte a s prioritou AF už až na výjimky nic nevyfotíte. To bylo v režimu Live view setting effect on. Jenomže v off režimu sice vidíte světlejší obraz, ale při namáčknutí či držení spouště se ztmaví.

A7III: ostření v AF-S, priority AF: na f/4 i na f/8 fotí výborně, vše zaostřené.

To samé s Nikonem 24-120/4vr a Sony 24-105/4 na ohnisku 50mm.

D750: 1/60s f/4 ISO 200 ostření AF-C s AF-ON, priority Focus: stejné jako s 50/1,8G stejné i na f/8.

A7III: 1/60s f/4 ISO 200 ostření v AF-C, priority AF: ostření je proti 55/1,8 pomalejší a často se ustaví na pozici, kde je scéna kompletně rozostřená. Pokud se ustaví kolem správné polohy, tak to bývá ostré. Na f/8 se ale ostřit nedaří. Priorita AF brání vyfocení skoro pořád a často se ostření ustaví v poloze kde není nic zaostřené. Fotky nejsou zaostřené žádné. Live view setting effect on/off nemá vliv na funkci při ostření.

A7III: ostření v AF-S, priority AF: fotí jen výjimečně, ale fotka je pak ostrá. S priority Balanced Emphasis fotí častěji ale neostře. Je to víceméně stejné na f/8 i f/4.

Kdybych to měl shrnout, tak v šeru:

Na dpreview kdysi dělali zajímavý test s A7RII v šeru. A7III má ostření proti tomu vylepšené.

Pokud si na to najdu čas, tak bych rád udělal podrobnější srovnávací test ostření v šeru.

Ostření na krajinky v noci. Tak jak normálně A7III zobrazuje průběžně obraz (ať už v hledáčku nebo na monitoru), tak vlastně průběžně “fotí/natáčí” s elektronickou závěrkou a aby mohla mít snímkovou frekvenci 60 snímků za sekundu, tak musí závěrku nastavit na 1/60s nebo rychlejší. Nevím jestli se v šeru frekvence nesníží třeba na 20 snímků za sekundu - to by bylo asi přínosné, ale pod to určitě nejde. V případě manuálního ostření na krajinky a vlastně i jejich komponování využijete funkci Bright Monitoring. Ta změní snímací závěrku na cca 1s a tak uvidíte víc detailů ve stínech a méně šumu. Funguje ale jenom s manuálním ostřením a nedá se to vyvolat v menu, jde to jedině tak, že si to přiřadíte na tlačítko.

Blýskání

Hodně jsem si zablýskal s Godox AD200 a Xpro-S odpalovačem a to především venku na děti. Funguje to výborně. Většinou s manuálním výkonem, protože nemám rád TTL-předblesk na který mi občas subjekty stihnou mrknout. TTL jsem taky použil, ale v měnících se podmínkách, kde nelze posoudit, jestli to funguje dobře a konzistentně. Viděl jsem. že si v diskuzích lidi stěžují, že pro clony otevřenější než f/4 blýská v TTL špatně.

Doma jsem zkoušel Nissin i40 a ten funguje dobře jen občas. Často se mi stalo, že dvakrát po sobě blýskne špatně, jednou to foťák nezachytí a podruhé to nezachytí nebo zachytí ale blýská maximální intenzitou neodpovídající očekávané TTL expozici čímž je fotka značně přesvětlená.

Blesk od Sony nemám, ale čekal bych že s ním to bude bez problémů.

Paměťové karty

Proti Nikonu D750 je zde jedna výhoda. Lze nastavit, aby se dělala složka pro každý den s datem (Folder Name: Date Form). Ač si fotky organizuji sám, tak tohle mi vyhovuje. Má to ale jednu velkou nevýhodu. A7III se od mého D750 nakazil číslem sekvence, které i tak v těchto názvech zůstává a to číslem vysokým. Takže mi 7.7. při focení hvězd krátce po půlnoci začal tvrdit, že kartička je plná, že se na ní nic nevejde. Fotil jsem jen z balkónu, v přírodě bych byl docela naštvaný bez funkčního foťáku. Zkontroloval jsem write-lock na kartičce (byl ok) a šel se podívat do počítače jak to je s tím místem. Místa bylo hodně, ale sekvence se dostala k 99980706 - první tři číslice jsou sekvenční číslo, které s každým datem zvětšuje (nebo když si vyvoláte New Folder) a to se nemohlo zvětšit (zbytek v názvu složky je datum 6.7.2018). Problém je v tom, že ve foťáku s tím neuděláte nic (teda možná by pomohlo vypnout Date Form a pak použít Select REC folder, který s Date Form nejde). D750 má úplně stejný problém, když jí tahle sekvence dojde, takže jsem nebyl překvapen. Akorát s A7III s volbou Date Form na tohle narazíte rychleji.

Když jsem ty složky v DCIM popřejmenoval z 99980706 na 19980706 a podobně, udělal Recover Image DB (viz níže) tak se mi tam vrátilo číslo 982 a říkal jsem si, že mně to za chvíli potká znovu. Ale s D750 se mi to tam taky vracelo odněkud. Nakonec jsem našel, že je tam adresář MP_ROOT a v něm byl adresář s číslem 981. Po jeho smazání a Recover Image DB už to šlo od 200.

Pokud na Sony foťácích uděláte na kartičce nějaké změny, třeba se opovážíte smazat nějaké obrázky či jejich celé složky, tak pak při přehrávání fotek ve foťáku můžete narazit na to, že vám ukáže ty smazané soubory (název), ale nezobrazí je, místo toho napíše chybu. Budou vám tam takto překážet dokud neuděláte Recover Image Db, což může třeba minutu zabrat. Na a6000 je to stejné, takže mě to nepřekvapilo - ale když jsem to viděl poprvé na a6000 tak mě to jako Nikonistu překvapilo.

Sony cashback

Jak jsem kupoval Sony objektivy, tak kromě slevy ze Sony dnů ještě probíhala akce Cashback. Takže jsem si říkal že toho využiju. Po asi čtrnácti dnech od koupě jsem to chtěl odeslat, abych na to nezapomněl. Zjistil jsem, že cashback dle podmínek lze použít pouze pro tři nákupy a vzhledem k tomu, že já měl čtyři, tak jsem musel cashback na jeden objektiv oželet. Jsem je objednával zvlášť, protože se odlišovaly dostupností. No dobře, měl jsem si to přečíst předem. Kdybych měl stejné objektivy v méně objednávkách, tak by to šlo. Založil jsem si účet a chtěl tam zadat první objektiv. Jenomže ať dělám co dělám, tak mě to odmítalo a to s chybou “Zkontrolujte prosím následující chyby: Datum nákupu vám neopravňuje k účasti”. Nakonec jsem přes podporu zjistil, že oprávněn k účasti jsem, ale musím to tam zadat až po 30 dnech. V podmínkách to napsané je. Tak jsem to znova zkusil později. Prošlo to, ovšem ten web je hrozný. Musel jsem si ze jména odmazat diakritiku, jinak mě to nepustilo dál. Město v adrese akceptuje jen bez čísla čtvrti. Telefon musí být s předvolbou, ale neumí +. A když jsem to celé odeslal úspěšně, tak čekám, čekám až mi to napsalo, že nastala chyba a ať to zkusím někdy znovu “We’re working on it… Sorry you can’t reach the webpage you want. Our engineers are working on the site right now, so come back later and things will probably be fine again.“. Tak špatnou zkušenost s web stránkami jsem už dlouho neměl. Nicméně se to provedlo, protože přišel potvrzující email. Jenomže u druhého objektivu to bylo stejné, ovšem email nepřišel hned, ale až za 7 hodin. U třetího to bylo stejné, email přišel během 10 minut.

První čištění senzoru

Nečekal jsem že budu muset senzor na A7III čistit tak brzo. Na Nikonech jsem po pár letech využil kupónu na čištění a s tím jsem vystačil, nikdy jsem si senzor sám nečistil. Nedá se úplně jednoznačně říct, že zrcátko na zrcadlovkách brání tomu prachu, aby se dostal do těla při výměně objektivu. Když se totiž dostane na zrcátko, tak pak při klapnutí zrcátka může zas cestovat dál. Nicméně s A7III jsem po měsíci a půl (cca 7 tisíc expozic - tolik běžně nefotím, ale když je nový foťák, tak ho prozkouším) s čistotou spokojený nebyl (ani po ofouknutí balónkem Eyelead Air Brush). S tomu odpovídající frekvencí čištění dávalo smysl abych si to čistil sám vlhkou metodou doma. Navíc s tím, jak senzor není v tak hluboké díře a zrcátko se nemusí sklápět, tak je to i jednodušší (no naopak je vhodné upevnit senzor funkcí Cleaning Mode, která s ním zaklepe a pak ho drží upevněný, v normálním vypnutém stavu je volně pohyblivý kvůli systému stabilizace). V jednom obchodě měli lepivé tyčky což jsem nechtěl, protože to někde v diskuzi nebylo na Sony doporučováno (už nevím jestli kvůli coatingu nebo kvůli IBISu). V druhém měli na vlhké čištění Green Clean SC-4060 (jedna tyčka s vlhkým koncem a druhá sušící), tak jsem si jich pár vzal. Udělal jsem pár srovnávacích snímků (dal jsem to do diskuze tady), kromě prvního snímku mají ty další výrazně zvýšený kontrast). Po druhém vlhkém čištění je to krásně čisté. A bylo to docela snadné.

Různé drobnosti

Na Sony objektivech jsem si zatím nezvykl na zadní krytky objektivu. Často je neutáhnu a tak jsou volné a často při sundávání mi ani v jedné poloze natočení nechce slézt ven. Nebo naopak je utáhnu moc a pak mi to nejde otevřít jednou rukou. Ve srovnání s krytkami na F-mount objektivech od Nikonu a Sigmy (jen ty nové, staré nebyly dobré) mi to přijde horší. Trochu to zdržuje při výměně objektivu.

Abych nezapomněl do foťáku vrátit SD kartičku, tak nechávám otevřená dvířka, abych si toho všimnul. Na Sony to jde lépe, protože míň vyčnívají.

Aplikace na ovládání z telefonu pro A7III neumí nastavit ostřící bod. Dle diskuzí v API proti předchozím generacím zmizela funkce, kterou by to mělo jít, takže ani aplikace třetích stran to neumí.

Histogram A7III umí zobrazit, ale neumí ho ukázat pro zvětšený kousek obrázku tak jak to umí D750.

Pokud si zapnete Auto Review (ukázat fotku po vyfocení), tak kromě toho, že to má pomalejší reakce popsané výše, tak jste-li zvyklí na zrcadlovky, tak vás možná překvapí, že hledáčkem po vyfocení fotky už nevidíte, co se dál děje ve scéně :-)

A7III má čištění senzoru po vypnutí a dělá to tak, že pomocí stabilizace se senzorem zaklepe a nastává to až po pár sekundách po vypnutí. Zvukem se to podobá focení a tak by si někdo mohl myslet, že ho skrytě fotíte, když vy jste naopak foťák vypnuli.

Závěr

A7III je dobrý foťák. Jestli bude vyhovovat vám lépe než zrcadlovky jakmile překonáte rozdíl mezi optickým a elektronickým hledáčkem bude dost záleží na drobnostech a těch je plná celá recenze. Mně na něm vyhovuje hlavně to, že s ním můžu se širokým objektivem fotit od boku s bleskem a softboxem v druhé ruce, což se hodí na focení dětí, které nepostojí, takže u nich stojan na světlo nemá smysl a ani na hřiště bych ho stejně netahal. Se zrcadlovkou dobře od boku fotit nejde na hýbající se děti a s foťákem u očí bych neměl tak dobré světlo. Tím mi umožňuje fotit stylem, kterým bych se zrcadlovkou fotit nemohl. Líbí se mi menší hmotnost (pouze ve spolupráci s lehkými objektivy). Ostření na oči je výborné. Ostření, na to co se nehýbe, je velmi přesné. Stabilizace se všemi objektivy. Má vlastnosti, které u Nikonu mají jen těžší a větší modely než D750 (1/8000s závěrka, 10 FPS). Nevýhody jsou, ale dají se překonat a mně zrovna příliš zatím neomezovaly.

Obrázky?

Zatím nemám dost krajinek / měst co by stály za sdílení, kromě tohoto alba z okolí Pražského hradu focené s 16-35/4 a 85/1,8, obrázky jsou v 4k UHD rozlišení.

Tipy

Ostření na oko

V diskuzích vidím, že téměř každý se nachytá na to, že hledá jak Eye AF aktivovat v menu. A ono tam není, tak najde Eye start AF, který napíše, že s tímto objektivem není podporovaný. Eye start AF je volba pro Sony A objektivy na adaptéru. Eye AF se musí nastavit na tlačítko a pro použití se to tlačítko musí držet. Z výroby je to nastavené na středové tlačítko (to uprostřed kolečka). Dá se to nastavit na jiná tlačítka.

Druhá záludnost je, že Eye AF funguje dobře jen AF-C. V AF-S to něco dělá, ale výrazně hůře.

Jak mám nastavená tlačítka

Zatím jsem ještě nenašel sestavu nastavení tlačítek, která by byla pro mě ideální. Občas zkusím něco prohodit, vyměnit, vyzkoušet novou funkci. Tohle je co mám nastavené po dvou měsících:

Control Wheel: ISO, C1: Focus Area, C2: Focus Magnifier, C3: Focus Mode, C4: Touch Operation Sel.,
Multi-Slc Center Btn: AF/MF Control Hold, Center: Focus Standard, Left: Drive Mode, Right: Live View Disp. Sel., Down: Face Priority in AF,
AEL: Eye AF, AF-ON: Playback, Focus Hold: Focus Hold.

K tomuto nastavení mě dovedly myšlenky: Focus Area je něco co přepínám často (nejčastěji mezi Wide AF, Zone AF, Flex Spot). Chci jí mít dobře dostupnou i při ovládání jednou rukou, ale nepotřebuji jí mačkat současně se spouští, takže tlačítka mačkaná palcem si nechávám na jiné věci. Focus Magnifier: opět nepotřebuji mačkat současně se spouští. Bohužel to funguje jen v AF-S a MF. Dá se na to přepnout přes to Focus Mode ale je to otrava. Řeší to ale AF/MF Control Hold, který když zmáčknu a jsem v AF-C, tak Focus Magnifier s ním současně funguje až do uvolnění AF/MF Control Hold. Takže AF/MF Control Hold musí jít držet při mačkání Focus Magnifier. Proto jsem ho dal na joystick i když jsem tam měl delší dobu Focus Standard pro posuv ostřícího bodu na střed a ten jsem přesunul na středové tlačítko. AF/MF Control Hold je taková obdoba back button focusu, ale obráceně, když ho držíte, tak to nepřeostří samo. Skoro by se dalo říct, že namáčknutá spoušť má stejnou funkci, ale to jen v AF-S a na Sony A7III funguje AF-C o dost lépe než AF-S. Focus mode potřebuji, ale stačí mi na něj druhá ruka, tak je na C3. Dotykové posouvání ostřícího bodu je občas otravné, tak chci mít možnost ho vypnout, proto mám vypínání na C4. Drive Mode mám na standardní pozici. Na pravém tlačítku jsem míval ISO, ale tím, že ISO jde dát na kolečko, tak se jedno tlačítko ušetří. Prozatím jsem si tam dal přepínání mezi Live View Display Effect ON/OFF. Tlačítko dolů mám nastavené na přepínání Face Priority in AF, tedy když to ostří na obličeje které nechci fotit, tak si to přepnu. Přepínání není přímé, je tam podmenu, takže je potřeba přepnout volbu tlačítky nahoru, dolu, joystickem nebo kolečkem a potvrdit středovým tlačítkem nebo tlačítkem joysticku. Když se chci podívat na to co jsem vyfotil, tak to spodní tlačítko Play mi přijde příliš dole, tak jsem si ho dal ještě jednou nahoru na AF-ON. To má tu výhodu, že když ho pak v režimu přehrávání zmáčknu znovu, dostanu se do zoom režimu. No a konečně Eye AF potřebuji někde, kde je dosažitelné při držení jednou rukou a současně se spouští, na což je ideální AEL a AF-ON (ale ten druhý už mám zabraný na Play). Focus Hold na objektivech nepoužívám, protože většina objektivů co mám ho nemá.

Dojmy z ohlášní bezzrcadlovek Nikonu a Canonu

Přidáno 9.9.2018.

Nikon Z bajonet a Z6/Z7 těla

Na Sony jsem přešel z Nikonu tři měsíce před uvedením Nikonu Z. Na Z se mi líbí ten zvětšený bajonet, který méně omezuje optiku. U Sony je bajonet proti Nikon Z a i Canon R malý. Tím může získat Nikon docela důležitou výhodu v optice. MTF objektivů 35/1.8 S a 50/1.8 S je výborný, i když dostupné fotky z 35 na dpreview mě nenadchnuly. Lepší hledáček i na nižším modelu Z6 je super, zvlášť když se obraz nezhorší při AF (na A7III se obraz v hledáčku zhorší namáčknutí spouště - při AF).

Zatím se moc neví jak dobře bude Z6 a Z7 ostřit proti Sony, tak to nebudu komentovat, dokud nebude produkční verze venku. Komentáře od Tony & Chelsea Northtrup z dojmů z před-produkční verze nebyly moc pozitivní, ale zas nikdo jiný moc negativní ohledně ostření nebyl a to včetně F-mount objektivů. Tady to vypadá dobře, akorát neukázali ostření v sériovém snímání, na které si Northrupovi stěžovali. Grip se mi líbí, věřím, že ho Nikon udělal lepší než Sony, ale zatím jsem ho nedržel. Líbí se mi že jde zoomovat kdykoliv tlačítkem plus (na Sony je Focus Magnifier, který v AF-C nechodí). AF systém vypadá, že je evolucí Live View z Nikon zrcadlovek. Trochu mě překvapilo, že AF systém není nový. Ale chápu to. Vývoj prvního modelu bezzrcadlovky je těžký a tak se hodí co nejvíce znovupoužít co už máte. Možná je úmysl stejný systém Live View dát i do budoucích zrcadlovek. Jeden slot foťák diskvalifikuje na svatby a i obecně pro použití kdekoliv, kde je potřeba výsledek doručit a focení nelze opakovat. Mně se stalo v roce 2010 při focení svatby (fotil jsem tam já a ještě další fotograf), že mi nová SD karta (od kvalitního výrobce z důvěryhodného obchodu) v D90 selhala (což se projevilo zatuhnutím foťáku po vyfocení cca 2GB a nemožností na kartu fotit dál, před svatbou jsem jí zkoušel, ale neměl jsem čas jí tolik zaplnit), ale fotky šlo obnovit a dál jsem fotil na jinou. Běžně na Sony nepoužívám oba sloty, ale na svatbu bych je použil i za tu cenu, že se bude buffer vyprazdňovat déle kvůli pomalejšímu druhému slotu (A7III má naštěstí docela velký buffer).

Měl bych se lépe s Z6/Z7 než s A7III? Záleží jak budou objektivy od Sigmy a Tamronu fungovat na FTZ adapéru. Očekával jsem, že "sofistikovaný" adaptér na F-mount jak o něm psali na Nikonrumors bude sofistikovaný i v tom, že na něm budou Sigmy fungovat hůře. První zprávy o Sigmě a Tamronech na FTZ adaptéru říkají, že Sigmy Art fungují, ale Tamrony nefungují. Třeba to Tamron spraví u těch nejnovějších G2 updatem firmware, ale u těch starších spíš ne (mám taky Tamron 70-300vc pro Nikon, starší). Určitě by vyšlo Z6 levněji, ale používání objektivů na adaptéru je jiné než použití nativních. Na adaptéru se neušetří velikost a hmotnost, což se Sony jsem na tom lépe. Nikon jak se dalo přepokládat komunikaci Z objektivů s těly s dalšími výrobci sdílet nebude takže to potrvá roky než se Sigmě a Tamronu povede dělat nativní objektivy. Navíc Sigma i Tamron potřebují z ekonomických důvodů sdílet stejný design mezi Nikonem a Canonem, takže většího a bližšího bajonetu Z nevyužijí úplně. Nativních objektivů je málo a podle zveřejněného plánu to bude i v roce 2020 celkem bída proti stávajícím nativním objektivům pro Sony. V každém případě je Z6 a Z7 první generace a bude tam dost nevychytaných problémů (i když o dost méně než u první generace A7). V případě Nikonu si nedělám velké naděje na nějaké zlepšení firmware. Moje první zrcadlovka byla D90 uvedená v roce 2008. Byl to trhák, nejprodávanější model ve své kategorii. Bylo tam dost věcí, které šlo zlepšit snadno firmwarem. Zlepšil tedy Nikon něco? Prakticky vůbec. V prosinci 2016 Nikon udělal firmware B 1.01 (A zůstal na 1.0), který přidal podporu pro nový formát dat objektivů (L firmware), co se používá třeba na korekci zkreslení. Foťák, co se takhle prodával, ale nikdy ho firmwarem nezlepšili během jeho hlavní doby života. Pro mojí D750 bylo několik firmware aktualizací. Jedna z nich spravila chybu, na kterou jsem narážel (zoomovaný histogram ukazoval zelený kanál špatně). Ale nikdy žádné zlepšení uživatelských funkcí nebo výkonosti. D750 byl opět jeden z nejprodávanějších modelů ve své kategorii. Občas něco zlepší. Třeba D5 dostal aktualizaci, která přidala uživatelské funkce (přidal obdobu Recall custom hold co už mají A7III, A7RIII a A9). Ale to je docela výjimka, takže to vídím spíš tak, že brzo uvedou nástupce Z6 a Z7, než aby něco na nich zlepšovali. Foťáky od Nikonu bych už nikdy nekupoval s nadějí, že na nich firmwarem někdy něco zlepší. Naopak třeba u Fujifilmu jsou vylepšení firmwarem běžné. U Sony vlastně nevím, nějaké zlepšení firmwarem byly (třeba uncompressed RAW na A7RII), uvidí se. Takže o Nikonu Z budu uvažovat někdy kolem 2020, až bude víc nativních objektivů a nová generace těl (uvidí se taky s čím příjde Sony). Z bajonet potenciál má.

Canon RF bajonet a R tělo

Tak Canon má nakonec taky nový bajonet RF, který méně omezuje optiku, a i když Nikon je na tom o kousek lépe, tak Sony je na tom o kousek hůře než Canon, aspoň když se srovná vzdálenost mezi bajonetem a senzorem a vnitřní průmer bajonetu (což stejně není ono, protože prostor na kontakty to taky omezuje a může různým způsobem). Canon neukázal plán objektivů a tak jsou známe jen objektivy, které přímo uvedl. Nejvíce povyku budí 28-70/2. Ten musí být na eventy super, teda až na hmotnost, ale nemá stabilizaci a to tělo ji nemá taky. Ve specifikaci ještě zaujme neschopnost 4K videa bez příšerného 1.8x ořezání a snižující se počet snímků za sekundu z osmi, když nechcete přeostřovat mezi snímky na pět, když chcete ostřit nebo na tři, když chcete prioritu ostření nebo na 2.2, když chcete dual pixel raw.

Canon přišel s inovací v ovládání a to se mi líbí. Extra kroužek na objektivech a taky na EF adaptéru je super. Adaptér s možností filtrů je super pro spoustu objektivů, kde se filtry jinak snadno nedají použít. Dotyková ploška (M-Fn bar) je zajímavá a inovativní, ale jak ukazuje tohle video není úplně praktická (nutnost zamykat ovládací prvek nebo riskovat mnoho náhodných vyvolání). Neschopnost ukázat vyfocený obrázek po sériovém snímání mi připomíná první generace Sony (třeba a6000 - současná A7III je už na tom celkem dobře, i když některé funkce po sériovém focení chvilku taky nejdou - třeba Drive Mode - ale jen chvilku, pak už jdou).

Back to index - Jakub Trávník's resources.